Je tu konec měsíce a s ním i další díl „Průvodce světem Gensókja“. Dnes se opět zaměříme na fanouškovskou tvorbu a na začátek si povíme zajímavost o Cirno.

Baka devítka a Cirno

To, že je Cirno prostoduchá víla, je známá věc. Věděli jste, že to tak ale vždy nebylo?

Začalo to manuálem ke hře Phantasmagoria of Flower View. Na jedné straně tohoto manuálu můžete najít vysvětlivku k rozhraní hry, jako jsou životy, bomby, body atd. Vše je klasicky označeno čísly a pod obrázky je u konkrétního čísla popis prvku. Pod číslem devět byla označena postava protivníka s popisem „baka“ (japonsky idiot). Tato postava nebyla nikdo jiný než Cirno.

To se okamžitě projevilo ve fanouškovské tvorbě, kde z Cirno začali dělat idiota s číslem devět. Od různých komiksů po flashové animace jako „Čiruno no páfekuto sansú kjóšicu“ (Cirno´s Perfect Math Class), fandom z Cirno udělal nejsilnějšího blbečka pod Sluncem. Tato interpretace se chytla tak moc, že se postupem času stala oficiální.

ZUN se v jednom rozhovoru k tomuto fenoménu dokonce vyjádřil:
„Před Touhou EoSD (šestý díl) neměly postavy pořádný design. V EoSD jsem se rozhodl tohle změnit a přizpůsobit je dnešnímu designu a zrovna jedné z těchto postav jsem dal unikátní osobnost. Tou postavou byla Cirno. Přehnaně sebevědomé dítě, která ze sebe dělá něco, co není. To je osobnost této postavy. Cirno se objevila už v mnoho titulech a dodnes je stále velice relevantní, což jsem při její tvorbě nečekal. Abych vám to upřesnil, interpretace Cirno jako blbce pochází z jedné strany manuálu hry Phantasmagoria of Flower View. Jinými slovy za to můžu já a je mi to líto.“

Doba, kdy byl jókai velký a kněžka malá

Nyní se vydáme trošku hlouběji do lesa fanoškovské tvorby a to do konce května roku 2011. Autor Joyfull tehdy vydal první epizodu své Touhou fanfikce, Osana Reimu (Malá Reimu).

Malá Reimu vypráví příběh „Když byl jókai velký a kněžka malá“, který má sloužit jako takový prequel k událostem z EoSD.

Prvních pár epizod nám představí rozkošnou maličkou Reimu s její maminkou kněžkou, která jí zrovna přišla ukázat čerstvě zkroceného jókaie Rumii, která je nakonec donucena dohlížet na maličkou Reimu a tráví s ní čas.

Vůbec tomu nepomáhá, že má Joyfull roztomilý a nevinný art style, který vám dá ten krásný pocit radosti a bezpečí. A pak si pro vás přijde!

Narozdíl od různých děl se Malá Reimu nebojí zajít do temnější stránky světa Touhou např. tím, že mnoho jókaiů pojídá lidi jako stravu. Tento faktor naprosto změní celý význam tohoto příběhu. Najednou už nesledujeme tetičku Rumii, jak si hraje s malou Reimu, ale vidíme, jak se Rumia vypořádává se svými vlastními démony a snaží se postavit proti své nátuře lidi pojidajícího jókaie. Na závěr nás pak čeká nádherný, dojemný příběh se sladkokyselým koncem, který nenechá žádné oko suché.

Malá Reimu se stala hlavní ukázkou toho, jak má správně vypadat temný Touhou příběh, a naprosto změnila to, jak se lidé koukají na Rumii. Do té doby byla Rumia jen bezvýznamný boss z EoSD, který se už pak nikde neobjevil, po Malé Reimu jí ale lidé dali vetší význam.

Fanoušci začali Rumii více používat ve svých tvorbách, od obrázků po mangy. Dokonce se nápad dospělé Rumie lidem tak zalíbil, že vytvořili její nezapečetěnou dospělejší verzi, které se neoficiálně říká Rumia EX. Ta se často objevuje v různé fanouškovské tvorbě. V době psaní tohoto článku se dokonce v mobilní hře Touhou Lost Word dokonce objevila oficiální Rumia EX!

Význam a odkaz, který za sebou nechal příběh Malé Reimu, se nedá slovy pořádně vyjádřit. Pokud vás zajímá, jak by měl tragický příběh ze světa Touhou vypadat, kupte si balíček kapesníků a určitě se na Malou Reimu podívejte.

Srdcervoucí dobrodružství Koiši Komeidži

Toto dílo (bohužel) na závěr nemohu vynechat.

Koishi Komeiji's Heart Throbbing Adventure (KKHTA) je považováno za takový Neon Genesis Evangelion Touhou tvorby a také za jednu z těch nejtemnějších tvoreb. V devatenácti epizodách KKHTA vypráví o zvráceném světě Gensókja, kde jsou postavy násilnější, sadističtější a v mnoha ohledech se charakteristikou nepodobají postavám, které mají představovat.

Příběh začíná na první pohled nevinně, kdy si chce Koiši jen zajít zarybařit, ale rychle se to všechno zvrhne v nesmyslné násilí, brutalitu a zakončí invazí Lunariánů (v téhle části to víc připomíná evangelion a to doslova), která vyústí v nechutné a někdy až drastické smrti mnoho milovaných postav.

Koiši je ironicky největší obětí KKHTA. Není možné se zajímat o Koiši, aniž byste přitom neslyšeli o KKHTA, mnoho další fanouškovské tvorby často obsahuje reference na KKHTA a vkládá jí tuto reprezentaci jako charakterový rys. Místo bezstarostného jókaie bez myšlenek je Koiši často reprezentována jako incestní sadistka, která vraždí jen tak pro zábavu či své perverzní potěšení.

Bohužel tomu moc nepomáhá ani oficiální obsah. Hlavně Touhou 14.5, kde mají postavy super útoky, které reprezentují určité mýty a pověry. Koiši reprezentuje japonskou pověru Mary, kde po velice děsivém úvodu nakonec zaútočí na svého oponenta nožem.

Veřejné mínění o Koiši Komeidži je navždy poznamenané KKHTA a to se v brzké době nezmění. Momentálně je KKHTA ve své poslední fázi. Autor se nedávno po osmi letech vrátil, aby tuto sérii jednou provždy dokončil.

Osobně KKHTA nemám rád a nelíbí se mi, co představuje. Jedná se o temnou a zvrhnou fanfikci, která se příběhově nepodobá ničemu z Touhou světa. Dokonce bych řekl, že se jedná o naprosto nezávislý příběh, kde autor akorát použil postavy z Touhou. Příběhově KKHTA spoléhá moc na brutalitu a šokový faktor. Domnívám se, že KKHTA je čistý opak toho, jak by měla temná Touhou fanfikce vypadat.

To je pro dnešek vše, uvidíme se za měsíc!